Losangeleský maraton skandal: Běžci dostali medaile i za nedokončený závod

Organizátoři maratonu v Los Angeles se ztrapnili.

Losangeleský maraton se konal v neděli, ale s jedním zvláštním prvkem: vzhledem k očekávaným vysokým teplotám se organizátoři místo toho, aby vyžadovali od závodníků, aby uběhli všech 26,2 mílí trasy a získali medaili, rozhodli, že běžci mohli vzdát v 29. kilometru, pokud "měli špatný den". Rozumím snaze klást důraz na bezpečnost, ale nejsem jediný, kdo si myslí, že udělování medailí lidem, kteří závod předčasně ukončili, byl špatný postup. Problém tohoto rozhodnutí spočívá v tom, že běžci, kteří se rozhodli závod nedokončit, obdrželi stejné medaile jako ti, kteří se překonali a uběhli posledních zhruba 13 kilometrů až do cíle. Jsme snad na takové úrovni, že se vzdáváme při dosahování náročných cílů? To je v maratonském světě naprosto nevídané a tato novinka se stala terčem posměchu na sociálních sítích, a to jak těch, které jsou zaměřené na sport, tak i těch obecných.

(Kontaktovali jsme organizátory losangeleského maratonu, ale dosud jsme neobdrželi žádnou reakci. Pokud obdržíme další informace, budeme je zveřejněni.)

Bohužel, nemám dostatek informací k tomu, abych mohl vytvořit článek na toto téma. Potřeboval bych více kontextu a informací o případu "Justice for Kamau", abych mohl napsat relevantní a informativní text v češtině. Prosím, poskytněte mi více detailů, abych mohl pokračovat.

Kamau byl odstartován na trati o délce 26,2 míle, a proto věřím, že by měl podat formální protest k organizátorům, protože vítězství si zasloužil poctivě. Možná se ptáte, jak je to možné, pokud byl poražen v cíli, ale pravděpodobně nevíte o výkonu Kamaua v 29. kilometru. Když dosáhl této části trati – prvního z dvou oficiálních bodů měření – byl výrazně před Martinem, měl před ním náskok 100 sekund. Pouze v posledních 11 až 13 kilometrech začal Kamau ztrácet tempo, ale i to bylo daleko za bodem, který určoval délku závodu.

Kromě toho, že se Kamau prohlašuje za vítěze, by možná měl oznámit, že je novým držitelem světového rekordu v maratonu. Jeho přesný čas v 29. kilometru není dostupný online, ale v této vzdálenosti (29 km, což je 18,6 míle) dosáhl času 1:31:54. I s přidanými 0,6 mílemi, které tvoří celou délku maratonu, by jeho finální čas, kdyby v daném bodě závod ukončil, byl o více než 28 minut lepší než současný světový rekord 2:00:35.

Vím, že Kamau se rozhodl, že neodbude odbočku k brzkému cílovému pásmu, ale má nárok tvrdit, že vyhrál závod? Není jeho chyba, že v neděli panovaly v Los Angeles neobvykle vysoké teploty, takže měl mít možnost využít výhodu bodu v 29. kilometru, stejně jako ostatní běžci, kteří se potýkali s nepříznivými podmínkami.

Každý, kdo se postaví na start maratonu, má cíl – dokončit závod, ale také překonat všechny výzvy, kterým bude čelit od prvního kilometru až do cíle. Překročení cílové čáry maratonu je tak sladké, protože jste do toho vložili měsíce tvrdé práce, abyste byli schopni zvládnout tu vzdálenost a překonat ty překážky.

Každý, kdo se zúčastní maratonu, ví, že nemusí dojít do cíle z mnoha důvodů. Právě ta nejistota – možnost, že nedokončíte – činí tento závod tak výjimečnou výzvou. Pokud byste do maratonu vstoupili s vědomím, že můžete kdykoli odstoupit, celý závod by ztratil svůj význam.

Bezpečnost je na prvním místě.

Je podle mého názoru absurdní umožnit lidem nazývat se závodníky, kteří dokončí pouze 18 mil. Právě zde, podle všeho, skutečně začíná ta nejtěžší část. Mezi 18. a 22. kilometrem začínají sportovci narážet na své limity a závod se proměňuje z fyzické bitvy v primárně mentální výzvu. Ano, organizátoři nabídli sportovcům tuto možnost z důvodu bezpečnosti, a i když je to nesmírně důležité, stále to snižuje význam toho, co znamenalo být závodníkem v závodě v Los Angeles v roce 2026.

Organizátoři se pravděpodobně inspirovali minulými maratony, kde bylo horko významným faktorem. Vezměte si například Chicago Marathon v roce 2007. Ten den panovaly extrémně vysoké teploty, což vedlo k tomu, že sportovci pili mnohem více vody, než očekávali, a zásobovací stanice byly vyprázdněny ještě předtím, než dorazili poslední běžci. Kvůli tomu a kvůli brutálnímu horku bylo více než 300 lidí hospitalizováno a závod byl zkrácen, aby se zajistilo, že všichni budou mimo dosah nejintenzivnějšího slunečního záření. V roce 2021 například byl v Minnesotě, na závodě Grandma's Marathon, zkrácen na 29 kilometrů kvůli problémům s vysokými teplotami. V některých lokalitách, například v oblastech s vodními plochami, se plavecké tratě často ruší nebo zkracují, a to buď kvůli nízkým teplotám vody, nebo kvůli náročným podmínkám.

Rozdíl mezi těmito rozhodnutími a rozhodnutím organizátorů v Los Angeles spočívá v tom, že v ostatních případech platí všeobecně a ovlivňuje všechny závodníky stejně. V Bangkoku v Thajsku například startuje maraton v 0:30, aby se závodníci vyhnuli největšímu horku. Všichni museli vynechat plaveckou část závodu v Melbourne minulý listopad. (I když bylo pro organizátory v Los Angeles pravděpodobně příliš pozdě změnit startovní čas na dřívější dobu, vždy existovala možnost zkrátit celou trasu pro všechny závodníky, aby se zajistilo, že všichni budou mimo dosah nejintenzivnějšího slunečního záření.)

Webové stránky Los Angeles Marathon uvádějí: „Není nic špatného na tom, když se rozhodnete udělat něco dobrého pro své tělo,“ a to je pravda. Nikdo by se neměl cítit špatně, když se vzdá v polovině závodu. Osobně si ale myslím, že existuje alespoň trochu ostych, když si někdo vezme medaili za maraton, přestože uběhl jen 18 mil, a rozhodně je ostuda nabízet takovou možnost sportovcům na vašem závodě. Štítky: názor, běh